Slavíme Pesach
Tento víkend slavíme Pesach, jeden z nejdůležitějších židovských svátků svátek Pesach.
Pesach je velmi starým a významným svátkem, který se slaví již přes 3300 let jako oslava svobody, připomínající odchod Izraelitů pod vedením Mojžíše z egyptského otroctví. Pesach trvá osm dní, slaví se však první a poslední dva z nich, ostatní dny mezi nimi jsou polosvátky, během kterých je dovoleno provádět domácí práce.
Nejdůležitější událostí svátku Pesach je společná slavnostní večeře všech členů domácnosti, tzv. Seder neboli sederová večeře. Touto večeří, která připomíná, že Židé přežili poslední egyptskou ránu, svátek Pesach začíná.
Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi, aby požádali faraóna o propuštění Židů z Egypta. Faraón se však zdráhal propustit židovský národ, a proto Hospodin potrestal egyptskou zemi strašnými pohromami, které známe jako deset egyptských ran. Po tomto neúspěchu posílá Hospodin Mojžíše a Árona znovu k faraónovi a ujišťuje je, že donutí egyptského krále, aby Izraelce propustil a to skrze divy, kterými bude bít Egypt. Tyto božské zásahy dostaly název deset ran egyptských:
krev - proměnění egyptských vod v krev
žáby - seslání žab, které zamořily zemi
štěnice - někdy překládáno také jako vši nebo komáři
mouchy - invaze much; dle jiného vysvětlení divé zvěře
mor - dobytčí mor
vředy - hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid
krupobití - krupobití (někdy popisováno jako "padající oheň"), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata
kobylky - hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě
tma - která padla na Egypt na tři dny
Poslední rána, po níž se faraón rozhodl propustit Židy, bylo usmrcení všech prvorozených Egypťanů v egyptských příbytcích - od zvířete až po faraonova syna. Během ní měli od Hospodina nakázáno, že musejí až do rána zůstat doma, mezitím byli vyvražděni všichni egyptští prvorozenci.
Pesach je vyloženě rodinný svátek, sederová večeře se koná přísně v rodinném kruhu. Když o sederovém večeru zasedne rodina ke stolu, položí nejmladší člen rodiny otci čtyři otázky, ve kterých se symbolicky zeptá hlavy rodiny, proč se svátek slaví. Otec pak otevře pesachovou Hagadu a začne z ní číst. Tato kniha obsahuje nejen příběh východu z Egypta, ale také mnoho písní, krátkých anekdot a modliteb. Kromě symbolických pokrmů se zhruba uprostřed čtení podává slavnostní večeře. Celý večer je velmi veselý a často až bujarý.
Každý účastník večeře má před sebou pohár s vínem. Nejkrásnější číše s vínem stojí před prázdným místem, určeným pro očekávaného hosta, pro proroka Eliáše. Na slavnostním stole během sederové večeře nechybí tři na sebe položené macesy jako vzpomínka na placky z nekynutého těsta, které jedli Židé při útěku z Egypta. Dále bývá na stole zelená bylina, tzv. Karpas, obvykle petržel nebo celer a hořké byliny, namočené do sklenice se slanou vodou nebo octem, což symbolizuje hořkost osudu a slzy zoufalství Židů během otroctví v Egyptě. Dalším pokrmem během sederové večeře je Haroset - směs roztlučených mandlí, ořechů, jablek a dalších plodů, vše spolu zalité vínem. Na sederovém stole nechybí alespoň jedno na tvrdo uvařené vejce. Tenká skořápka vajec připomíná křehkost lidského osudu, kromě toho je vejce symbolem plodnosti.
Protože Židé odcházeli z Egypta náhle a ve spěchu, nemohli si včas připravit vykynuté těsto na pečení chleba. Proto odcházeli jen s nevykynutým těstem, ze kterého pekli placky. Proto se Pesach nazývá i svátkem nekvašených chlebů a jeho symbolem jsou placky z nekynutého těsta, již zmíněné macesy. Veškeré kvasnice musí před Pesachem z domu pryč.
Osvobození z otroctví v Egyptě před tisíci lety chápou židovské komunity jako mezník, kdy se staly svobodným národem v duchovním slova smyslu.
Napsal Marek Lauermann.